Ale popořádku.. co se vlastně za ten rok událo?

Dodělávky
Prasklou jímku na dešťovou vodu jsme nechali vyměnit (musela se vykopat a osadit nová), od té doby už tam voda zůstává a používáme jí na zalévání zahrádky.
Sprchový kout jsme s vyreklamovanými panty nainstalovali kupodivu bez problémů a už sedl přesně.
Pach z kanalizace v ložnici vyřešil manžel tak, že udělal díru do zdi a příslušnou trubku uříznul a ucpal. Více k tématu klimatizace viz níže v části "Zkušenosti po roce bydlení".
Asynchronní pojezd na posuvných dveřích do obýváku se neosvědčil (náraz jednoho křídla o druhé nic moc), tak jsme tam nechali nandat synchronní (obě křídla vyjíždějí zároveň). Znamenalo to demontáž těch dveří včetně zárubní, přičemž jedna zárubeň přitom praskla a museli jí nechat vyrobit znovu.

Elektřina
V listopadu jsme se konečně dočkali přeložení nadzemního vedení vysokého napětí a napojení na "skutečnou" elektřinu. To dočasné napojení totiž díky přibývajícím domům v lokalitě vypadávalo ke konci i 15x denně. Nejčastějc zrovna v době, kdy jsme se sousedkama vařily oběd (a vysvětlete dětem, že oběd bude o dvě hodiny později). Bylo to k vzteku, když jsem v dešti a bahně se zánětem průdušek při každém tom výpadku musela obě děti oblíkat a táhnout je s sebou na začátek lokality, abych tam na sloupu tu elektřinu nahodila. Vtipné to bývalo i večer, kdy se zas střídali naši manželé, někdy u toho sloupu zůstávali i stát, aby se nemuseli vracet pořád tam a zpátky, jak často to vypadávalo. Po domě jsem měla permanentně umístěné svíčky a občas trnula hrůzou když to večer vypadlo zrovna ve chvíli, kdy se děti pohybovaly v patře u schodů. Po přepojení na standardní elektřinu si užíváme už bez výpadků.

Ovládání výklopných oken
Z firmy DafePlast přijeli po roce a čtvrt osadit ovládání pro výklopná okna. Původně bylo plánováno pákové ovládání s táhly, ale když to přivezli, ukázalo se, že ta táhla nejdou "ohnout" do pravého úhlu a tudíž by dost ohavně trčely po zdi a za druhé nejdou upravit na délku, takže některé páky by byly v nesmyslných výškách. Výsledné řešení pomocí provázků je skvělé, elegantní, nemuselo se vrtat do obkladů a spokojenost byla tudíž na obou stranách.

Venkovní žaluzie
Přijeli také z firmy Hella, aby osadili venkovní žaluzie. Jejich první věta byla "Nojo pani, ale my vám tam ty žaluzie namontovat nemůžem". Chvíli mi trvalo, než jsem vstřebala fakt, že fasádníci si zcela svévolně přestavěli kastlíky, do kterých se žaluzie montují. Dodnes nevycházím z údivu, kdykoli si na to vzpomenu, neboť jsme je snad stokrát upozorňovali, že s těmi vodítky ani ničím jiným pro žaluzie nesměj hnout ani o milimetr, jen to obalit polystyrenem a omítkou. A oni ten kastlík zcela svévolně přemontovali a změnšili o 3 cm! Vysekat kastlíky nad okny z fasády se nám opravdu nechtělo, naštěstí se to dalo vyřešit vysekáním všech vodítek a jejich přemontováním blíž k oknům. Žaluzie se tedy nakonec namontovat podařilo, zbývá vyplnit a začistit ty šlicy, co vznikly ve špaletách kolem oken.

Kolaudace a spol
Kvůli nejasné části projektu ohledně terasy (viz níže) jsme se rozhodli jí vyjmout z ohlášení. Formou změny stavby před dokončením (což opět schvalovala obec a CHKO) jsme tedy z ohlášení vyjmuli terasu, zpevněné plochy a terénní úpravy kolem domu. Na základě toho jsme dostali od úřadu finální povolení k užívání stavby (do té doby jsme měli jen dočasné na rok). Máme přiděleno číslo popisné, ale naše ulice zatím není na mapách, tak musíme cestu stejně každému popisovat ústně.
Přinutit obec vyvážet nám popelnici a Českou poštu donášet dopisy byla anabáze na dva měsíce. Vývoz popelnice po několika urgencích a slibech starosta vyřešil tím, že odjel na dovolenou. Naši třetí týden hnijící popelnici jsem nakonec musela vyřešit přímo u popelářské firmy sama.
Na poště mi zase dva měsíce tvrdili různé věci, např. že musí přeměřit okrsek, aby se vědělo, jestli to ta doručovatelka zvládne, nebo že donášet poštu nám nemůžou, neboť jsme daleko a poštu si budeme vyzvedávat u nich. Moje argumenty, že jsme téměř v centru obce hned vedle stávající zástavby, jakoby procházely jedním uchem tam a druhým ven. Až telefonát na kraj tím pohnul, tam se omluvili a hned druhý den byly dopisy ve schránce. No prostě jako první v nové lokalitě jsme si to "vyžrali", ostatní sousedi už to měli bez problémů.

Termovize
Soused měl půjčenou termovizi a k naší radosti se nabídl nám také udělat snímky. Výsledek vidíte dole na fotkách. Největší tepelný most dělají vchodové dveře. Další velké tepelné mosty tvoří kastlíky na žaluzie nad oknem v ložnici a jedním dětským pokojem. Je to trošku záhada, protože ostatní kastlíky i u stejně velkých oken se zdají být vcelku v pohodě. Zatím jsme po příčině nepátrali, ale jednou na to také dojde. Ten bílý flek na jižní straně je způsoben únikem tepla otevřeným oknem. Jinak je tam vidět, že nadkrokevní izolace Linitherm je naprosto úžasná. Modrozelená barva téměř splývá s okolím. Více k izolaci viz níže "Zkušenosti po roce bydlení".

A nyní už aktuálně..

Garáž
Minulý měsíc jsme se s manželem rozhodli vlastními silami dodělat podlahu v garáži. Nejdříve bylo nutnou opravit velkou prasklinu a trochu to zbrousit. Pak betonovou stěrku - manžel míchal a já velkým zednickým hladítkem rozetírala. Nakonec speciální epoxidovou barvu od Mapei (Mapecoat I24), kterou jsem roztírala válečkem. Bylo to velmi dobrodružné, protože to ukrutně rychle tuhlo. Chtělo to bývalo ještě jednoho člověka, ale i tak jsme s výsledkem vcelku spokojeni.

Terasa a venkovní dlažby
V původním projektu byla terasa jen velmi vágně naznačená a na stavebním úřadě vyžadovali podrobnější projekt (a případný statický posudek), neboť nebylo jasné, zda tam vzhledem k velkému převýšení nemá být nějaká opěrná zeď. Projektantů jsme oslovili postupně několik, každý vždy slíbil, vzal si dokumentaci a několik měsíců se neozval. A tak uběhlo 3/4 roku. Nakonec jsme se obrátili opět na projektanty našeho domu, manželé Martínkovi, kteří nám oba projekty vcelku rychle zpracovali. Podle jejich názoru žádná zeď není potřeba. Podala jsem to tedy na stavební úřad, kde mi následně řekli, že musím mít opět vyjádření obce a CHKO (terasa změnila půdorys cca o 1 metr). Když jsem připravila všechny podklady a chtěla to tam zavézt, volala paní ze stavebního úřadu, že to není potřeba, že jsme mohli už vlastně stavět dávno podle původního projektu k domu, že ta změna není tak významná. Nezabili byste jí? Nezabili, protože byste radši rychle stavěli, než si to zase rozmyslí. :)) A tak jsme se po roce zase pustili do stavební činnosti.

Včera tedy začal zase ten pravý stavební ruch. Už tak měsíc dva předtím manžel za pomoci Sergeje nechal odhrabat a znovu zhutnil hlínu v místě budoucí terasy. Firma, kterou jsme oslovili přes server ePoptavka.cz začala včera vyměřovat a vysypávat štěrkem. Dost práce bylo s předěláním světlíku (francouzského dvorku), který se utrhl. Tedy konkrétně horní dva šrouby se vytrhly, protože byly zakotvené pouze do YTONGU, kterým byl vyplněn prostor pod francouzskými okny. Také jsme rozhodli o snížení terasy z nuly na mínus 7 cm oproti vnitřní podlaze, takže se světlík musel posunout níž. Zedníci taky upravili výšku "geigerů" od dešťosvodů a přidali odtok od venkovního kohoutu do dešťové kanalizace. Až udělají terasu, čeká je venkovní dlažba a základy pro plot.

Zkušenosti po roce bydlení aneb co bysme udělali jinak

Izolace - topení
Tepelné úspory zatím za tento rok moc vypovídající nejsou, protože jsme teprve ladili schémata vytápění jednotlivých místností, a také odhalené části betonového bednění pod základovou deskou nebyly ještě zatepleny. Další tepelné ztráty mohly být způsobeny netěsnícími vchodovými dveřmi (viz níže) a často otevřeným oknem do světlíku (dávám tam zatím výfuk od sušičky než si pořídíme kondenzační). Spotřebu plynu jen pro topení zatím přesně říct nelze, protože plynový kotel zároveň ohřívá užitkovou vodu. Nicméně dohromady za období 9/2008 do 5/2009 (včetně), tedy v největší topnou sezónu, jsme protočili plyn asi za 24 tis. Nutno podotknout, že letos byla oproti minulým rokům dost tuhá a dlouhá zima. Relevantnější čísla čekáme až následující zimu.

Izolace - léto a klimatizace
Za obě letní období se ukázalo, že nadkrokevní izolace Linitherm dokáže dostatečně izolovat horní pokoje, takže klimatizace nebude potřeba. V kombinaci s venkovními žaluziemi a vnitřními žaluziemi na střešní okna jsou výsledky následující. Za venkovní maximální denní teploty 32 stupňů, je večer v případě zavřených žaluzií v severních pokojích teplota 22,5 stupně, v jižních pokojích (nemají střešní okna) obdobně. Necháme-li venkovní žaluzie pootevřené, bývá v pokojích teplota 23-24,5 stupně. V přízemí dům sám udržuje chládek kolem 22 stupňů, v pracovně s okny na sever dokonce 21 stupňů.

V důsledku toho se investice do přípravy klimatizace ukázala jako zbytečná. Litujeme těch peněz, ale holt nemůže být vše podle představ. No kdyby přišlo globální oteplení, tak připraveno máme. :)) Víceméně v pohodě se sama uchladí dokonce i rozvodná místnost ve sklepě, kde je srdce domu (počítače, UPSka, rozvaděče, switche, atd.).

Akumulace
Velmi spokojeni jsme s akumulační schopností vápenopískových cihel. V podzimních a jarních měsících dokáže vyrovnat nejen rozdíly noc/den, ale také pokryje krátkodobé výkyvy teplot, pokud se na jeden až dva dny ochladí. Prostředí uvnitř je velmi příjemné, protože v létě dům udržuje sám chladno a v zimě zas teplo.

Vlhkost
Vlhkost v domě je velmi nízká, v zimě až příliš, takže musíme zvlhčovat. Ale zase jsme rádi, že se nemusíme bát plísní.

Kriminalita
Zatím jsme nezaznamenali žádný pokus o vloupání, a to ani v době dovolených. Pouze nám nějací vtipálci ukradli benzín ze stavebního Favorita. Navrtali do nádrže úhlednou dírku a odnesli si benzín jen asi za 80 korun. :)) Škoda ale bohužel činila 2 600 Kč. :/ Zloději měli vskutku dost drzosti, neboť přesně na to auto byla namířena jedna z venkovních kamer. Bohužel manžel nějakou dobu předtím snížil citlivost snímání, takže je kamera nezachytila. Tak to zas nastavil zpátky.

Inteligentní dům (INELS)
Inteligentní elektroinstalace vcelku až na některé detaily funguje, jak má (podle naprogramovaných scénářů řídí vytápění, světla, zásuvky, zabezpečovačku a žaluzie). Zatím není zprovozněno infra a hlasové ovládání speciálních prvků v obýváku a ložnici. Největší nespokojenost cítím se zabezpečovačkou, protože i po vypnutí některých čidel (např. na schodech) nám kočka stále čas od času spouští alarmy. Firma se původně dušovala, že zabezpečovačka je na malá zvířata přizpůsobená, čímž ale myslela asi psy (čidla snímají až od určité výšky od podlahy). Že kočka skáče na stůl v kuchyni nebo na křeslo, to asi jaksi nepředpokládali.

Já osobně jako běžný uživatel mám problém se složitostí ovládání. Např. vypínač, který vypadá jako klasický dvouklapkový, má aktivní všechny 4 "konce" tlačítek, čtyřtlačítkový tak ovládá až 8 funkcí! Tedy např. dvouvypínač v dolní koupelně ovládá velké světlo, malé světlo, podlahové vytápění a větrák. Běžně se stává, že návštěva zapne větrák, když chce zhasnout. Já zas dodneška přesně nevím, co dělá který vypínač v zádveří (podezřívám manžela, že to občas změní, abych byla ještě víc zmatená :)) Budu tam muset pořídit nějaké piktogramy. Ještě horší je situace s diodami. Každá klapka vypínače má diodu, která může svítit několika barvami. Mlhavě tuším, že červená na pravém vypínači vedle schodů indikuje, že je sepnuté topení, žlutá na levém vypínači v zádveří, že svítí venkovní světla, zatímco na pravém, že je otevřena garáž, ale do dalších tajů manželova nastavení už jsem nepronikla. Vždycky mě tudíž krapet znejistí, když některý vypínač svítí, protože nevím, co mi chce sdělit. :D

Také ovládání klávesnice zabezpečovačky je neskutečně složité a neintuitivní. Umím jí zapnout a vypnout, ale jak se přepíšu v čísle, už mám problém. Klávesnice neumí špatně zadané číslo jednoduše vymazat a vložit znovu, displej nerozlišuje stavy a příkazy.

Fungování domu
Při návrhu domu jsme strávili hodně času promýšlením dispozic, tak aby dům "fungoval". Aby vybavení mělo smysl, aby se lidi nesráželi v úzkých místech, aby bylo kam dát věci, aby jednotlivé prostory dostačovaly svým účelům, atd. Při nulových zkušenostech se stavbou, kdy ve fázi projektu hledíte pouze na jakýsi pláneček s pokojíčky, si člověk opravdu neni jist. Během toho roku bydlení jsme s překvapením zjišťovali, že dům funguje opravdu víceméně podle našich představ. Také jsme zvažovali vždy správný poměr cena/výkon a zde najdete s čím jsme spokojeni a naopak, co bysme příště udělali jinak.

• šatna vedle zádveří
  Moc se nám osvědčila. Máme tam ve vestavěných skříních nejen veškeré venkovní oblečení, v šuplíkách čepice, rukavice, šály, boty (taky krémy, spreje a kartáče na boty), ale skvěle po ruce věci spojené s běžným fungováním venku (tašky, batohy, deštníky, deky, cyklohelmy, pracovní oblečení na zahradu, nafukovací bazének, slunečníky, létací draky, atd.). Budete-li navrhovat dům, myslete na to, kam tyhle krámy všechny dáte, abyste je měli po ruce, když je potřebujete. Také velikost zádveří je akorát, větší nepotřebujeme a menší by už bylo na škodu.
• koupelny a WC
  Původně byly v projektu navrženy tři koupelny. Nakonec máme jednu se sprchou a záchodem dole a jednu s vanou nahoře. WC v patře je oddělené. Zatím nám to plně postačuje a "provoz" v nich je plynulý :)).
• velikost pokojů
  Dětský pokoj nad garáží je zbytečně velký (to vzniklo zvětšením garáže pod ním). Děti sice mají tak hodně prostoru na řádění, ale myslim, že by dostačoval i menší (zbytečné vytápění velkého prostoru a špatně se to zařizuje nábytkem).
  Co se týče obývacího pokoje, pro naše potřeby sice velikostně plně postačuje, ale pocitově vzhledem k ostatním dispozicím domu by zasloužil víc prostoru.
• centrální vysavač
  Skvělá věc, zejména štěrbinové zásuvky. Naprosto největší provoz vykazuje štěrbinová zásuvka v zádveří (integrovaná v botníku). Veškerý binec, co odpadává z bot se pak jen jednoduše namete smetáčkem k botníku, ten to sám "shltne" a je uklizeno. Pokud bych mohla něco změnit, stejnou štěrbinovou zásuvku bych dala ještě do jídelního kouta (naše děti jsou ve věku "drobkových prasátek"). Naopak zásuvku u krbu jsme zatím moc nepoužili (popel se tam nasávat nesmí a větší třísky radši zametáme).
• kuchyň
  Bylo pro mě těžké odhadnout velikost a uspořádání kuchyně pouze na papíře a do poslední chvíle jsem pochybovala, a to i přes 3D vizualizaci. Nebude moc malá/velká? Bude tam dost skříněk? Vyhneme se, když se tam budem motat 4? Po roce užívání jsem opravdu spokojená, jak s velikostí, tak s dispozicí tvaru U. Upřímně bych nechtěla pobíhat kolem ostrůvkové kuchyně, takhle mám vše "na dosah". Lidi mě taky zrazovali od rohového sporáku i dřezu, a opravdu nechápu proč. Dřez má kolem sebe víc místa na nádobí a i sporák na odložení hrnce. Také díky tomu vznikla mezi nima skvěle velká pracovní plocha. Co navíc stále vychvaluju, jsou ty velké kontejnery. Nechala jsem je dokonce dodatečně namontovat i tam, kde nebyly, místo otevírací skříňky pod sporákem.
• spižírna
  Respektive její nepřítomnost v kuchyni, to je věc, ze které jsem měla opravdu obavu. Nicméně kuchyň je natolik prostorná, že jsem mohla (inspirována z Anglie) celý sloupec skříněk vyhradit pro běžně používané potraviny a větší zásoby máme ve sklepní spižírně, odkud se čas od času zásoby donesou nahoru.
• jídelní kout
  Opět v projektu nebylo úplně zřejmé, zda velikostí postačí, ale pro čtyř až pětičlennou rodinu je přesně akorát. Stůl je dělaný na míru velikosti 90 x 150 cm (rozložitelný na 190 cm) a místa pro židle kolem něj je dost.
• sklep
  Hodně lidí nás od něj odrazovalo, že je to zbytečné a zbytečně drahé. Nemyslím si a praxe nám to potvrzuje. Pokud bychom chtěli dům rozšířit o místnosti, které máme ve sklepě, zbytečně bychom zabírali zahradu a zvětšovali (už tak dost prostorné) podkroví.
• sklepní prádelna
  To je místnost, kterou jsme okopírovali z domku od tchánovců a opět velká spokojenost. Pračka ani sušička svým provozem neruší, a to ani v nočních hodinách. Často používám i technickou vanu v prádelně. Myje se tam vše hodně špinavé, od zablácených bot, přes kočičí záchody až po počůraný dětský hrací koberec. Ve vaně v patře bych to dělat nemohla, tam bych zničila trysky od vířivky a v přízemí čistit pak ten drahý skleněný sprcháč taky nic moc.
• vířivka ve vaně
  Původně jsme zvažovali vodní vířivku, ale praxe ukázala, že volba levnější varianty (pouze vzduch), nám naprosto postačuje. Slouží hlavně dětem, my používáme běžně spíš sprcháč.
• skleněný sprchový kout a vanička z litého mramoru
  Jde o "nejluxusnější" prvek v domě. Zatím velká spokojenost a vypadá to, že dlouho vydrží ve své kráse. Vanička je příjemná, nepropadá se, skleněné plochy nejeví tendence žádného opotřebení (narozdíl od plastových sprcháčů).
• venkovní žaluzie Hella
  Zatím slouží dobře. Nevýhodou je ve velkém větru, že rachtají, což se nám na severní straně občas stává (je tam velmi větrno). Stačí ale lamely maličko pootevřít a už to ve spánku neruší. Rozhodně bych ale neměnila, oproti roletám mají výhodu nastavování sklonu lamel. Ve velkém horku mohou být spuštěné a dobře stíní i při úplném otevření lamel (oproti roletám nebrání výhledu z oken a světlu dovnitř). Zatažené fungují v noci jako dodatečná tepelná izolace na okna. Jen se trošku se obávám, až bude potřeba je umýt. :)
• plastová okna a dveře
  S okny jsme spokojeni, fungují dobře, údržba je minimální. Problém máme s vchodovými dveřmi, které pokud nejsou uzamčené, tak netěsní, což byl v zimě problém. Poté, co je firma seřídila, aby těsnily, tak zas drhne při zavírání zámek. Budeme to ještě reklamovat.
• interiérové dveře
  Bez problémů. Posuvné dveře jezdí hladce a nevykazují žádné znaky vylamování z kolejniček, jaké jsme viděli ve vzorovém domě u posuvných dveří firmy Sapeli.
• venkovní světla
  Levná venkovní světla z Hornbachu původně plánovaná jako dočasná, jsou v pohodě, zato drahé venkovní světlo z kamenného obchodu zrezlo.

Další den mi najednou volal manžel do práce, že prý už začli betonovat, ale že je celá terasa o 10 cm níž, než má být. Zedník Milan to sváděl na mě, že jsem mu řekla jakýchsi 22 cm. No neřekla. A navíc tam měl na okně ten projekt, kde měl ty míry ode mě jasně červeně napsaný. Dělníci byli samozřejmě naštvaný, neboť to celé museli rozebrat a udělat znovu. Nás to stálo další štěrk na dosypání. Nejvíc naštvaný byl ale zedník Milan a to na mně, že jsem to prý způsobila. V tu chvíli jsem rezignovala a komunikaci s ním předala manželovi, aby si ničil nervy on. Na což si ovšem musel vzít dovolenou.

Terasu nakonec vybetonovali a pustili se do základu pro plot. Přijel bagr, nakreslili čáru pozemku a bagr hrábnul, jednou, dvakrát a já koukám, on hrabe na druhé straně - v chodníku! Dva tam stáli a nikomu to nepřišlo divný. Pak mě tam nechali s bagrem samotnou, abych to hlídala, což neměli dělat. Nechala jsem to vyhrabat moc, protože jsem odměřila hloubku od terénu, nikoli od obrubníku silnice. Takže se musel dovézt opět další štěrk na zasypání asi půlky toho, co se vybagrovalo. Šalung opět naměřil zedník špatně, neboť zapomněl, že tam musí být ještě základ pro pojezdovou bránu. Bohužel měření prostě není jejich silnou stránkou, takže za celý den v pěti lidech vyšalovali 15 metrů příkopu. Zbytek vypadá tak křivě, že je hanba se na to dívat (pozlatit ruce pana Štěpančíka, co šaloval základové pasy pro dům!). Dva z těch dělníků jsou opravdu jen na manuální práci a mozek na tu dobu vypínají. Jinak se nedá vysvětlit to, že elektrický drát pro vjezdovou bránu, který v chráničce z betonu koukal v přesně předepsaném místě, prostě ohnuli a i s tím husím krkem zabetonovali dovnitř. Naštěstí manžel na to rychle přišel a vytáhnul to ven.

Nakonec se základ pro plot nějak podařilo dodělat a pustili se do venkovní dlažby. A zde nastaly opět vyměřovací problémy. Nevím, co všechno s nimi manžel řešil, ale chodil dovnitř se slovy "Pat a Mat hadr" apod. Já jsem vyšla před dveře a koukám, obrubník 5 cm jinde. To se se mnou zedník Milan hádal, že to neni možný, že to má přesně proměřený. No nakonec jsem měla pravdu ("nojo, ona vlastně ta čárka je vnitřní hrana obrubníku, ne vnější žejo"). Ovšem dostalo mě, že tu samou chybu udělal druhý den na druhé straně toho chodníku znovu. Dvě hodiny tu v pěti lidech usazovali odvodňovací žlab před garáž. Nakonec jsme to stejně s manželem ještě v noci po jejich odjezdu poopravili, aby to bylo skutečně rovně. Jinak stále mám se zedníkem Milanem nějaké komunikační problémy. Za garáží včera říkám "před schody 30 cm", on "jojo jasně", dnes přijdu, je tam 60. O kousek vedle přijdu a místo metru a půl dlažby a pak zkosení, je vytyčeno zkosení a teprv pak metr a půl dlažby. Rezignuju na to, že jsem mu to sama ručně ukazovala a říkám "no máte to v projektu" a reakce? "Nojo.. tam jsem se ještě nedíval!" Tak to člověku jen spadne brada, zavrtí nevěřícně hlavou a jde. Jinak ale zas na druhou stranu terasa má správný sklon, moc pěkně udělal na soklu perlinku s marmolitem, a i schody vzadu se zdají být bez chyby.

Takže.. nakonec tu pochozí dlažbu před domem už máme položenou (akorát jsem nechala předělat dva obrubníky) a musim říct, že jsem s výsledkem moc spokojená. Vypadá to přesně tak, jak jsem si představovala. Horší to je s dlažbou u garáže. Měli jsme nějaké požadavky na sklon dlažby. Až dnes ale přišli na to, že tak, jak to chceme, to nejde a většinu dne strávili tím, že kvůli tomu předělávali obrubník - v pěti lidech "úžasná" efektivita. Bohužel jsme díky tomu zjistili, že žlab měl být jinde. Chtěli jsme, aby byl v nejnižším bodě, ale zapomněli jsme na sklon chodníku směrem od domu. V tom samém místě jde totiž sklon dlažby ke garáži v opačném směru (takže by žlab neměl být na úrovni fasády, ale na úrovni konce chodníku). No tak se tam udělala téměř rovinka a už to tak necháme. Když začali konečně pokládat dlažbu, tak zjistili, že se jim tam ta dlažba nevejde na výšku (moc štěrku). A tak se celá ta plocha musela předělat - proházet sítem, aby se oddělily ty dva typy štěrků a položily znovu. A to radši zapomínám, že dva dny tu kvůli tomu stojí bez užitku vibrační deska, jejíž pronájem stojí šest stovek na den. :(

Ono je nutno přiznat, že cena jejich práce je oproti ostatním nabídkám velmi nízká. Ale je otázkou, jestli se to nevyrovná na zbytečných dalších navážkách materiálu pro opravy toho, co se předělává (štěrk, písek, cement..). Jinak dlužno říci, že šéf, pan Chromý, je sympatický a domluva s ním velmi dobrá. Bohužel organizace práce mu občas pokulhává a se zedníkem Milanem asi nemá sílu vyběhnout. A tak malými krůčky, dvěma vpřed jedním zpět, se přibližujeme k cíli.

Jinak nás navštívili pán a slečna kvůli projektu zahrady. Už jsou to asi šestí zahradní architekti, které jsme oslovili, tak doufám, že se konečně dočkáme. Ti předchozí stále slibovali, vždycky několik měsíců odkládali a odkládali, čas plynul a nic kloudného z nich nevypadlo. Holt když nechceme realizaci, ale jen projekt, tak nejsme zajímaví. :(

Přidala jsem ještě dvě fotky k předchozímu příspěvku z minulého týdne.

Dneska taky manžel se sousedem začali dělat plot mezi našimi pozemky. Manžel půjčil motorový vrták, tak jsme mysleli, že to půjde jak po másle. Bohužel vrták není stavěn na místní jílovitou půdu, takže z cílových 80 centimetrů vyvrtali za hodinu tak 30. Vrtání 12ti děr na sloupky nakonec zabralo dva dny a v některých místech jsme na tom vrtáku seděli čtyři dospělí a občas i děti. Naši sousedi na druhé straně zatím nechali postavit firmu plaňkový plot. Tak už zbývá jen plot na jihu a do ulice.

K naší velké radosti v dohodnutém termínu přifrčela zahradní architektka Kateřina Trefilová (www.finegarden.cz/) s návrhem. Díky velkému převýšení to byl trošku oříšek. Výsledek nás mile překvapil a spolu jsme ještě doladili detaily. Pozemek bude mít tři stupně, rozdíl po metru výšky. V další fázi zahradní architektka vypracuje osazovací plán spolu s doporučenými velikostmi jednotlivých rostlin.

No a díky oboum těmto šťastným událostem jsme se konečně mohli pustit do zahrady. Pokračování tedy najdete v nové kapitole.

Jinak mi od vás chodí četné dotazy na systém INELS. Přikládám dnes obrázek, jak vypadá software, kterým se to ovládá. Každá ikonka je aktivní, tj. kliknutím lze zhasnout, zapnout topení nebo větrák. Není ale v mých silách všem odpovídat podrobně, navíc záleží vždy na konkrétních požadavcích a zvolené architektuře systému. Konkrétní čísla a informace vám podají rádi ve firmě ELPROS, která INELS dodává.

Také dost lidí se ptá na sklep. Co se týče ceny, tak obestavěný prostor sklepa máme cca 100 m krychlových a cena odpovídá přibližně známému pravidlu "obestavěný kubík krát 5 tisíc", tedy sklep nás stál cca 500-600 tisíc. Jinak ale je to stejně hodně variabilní, za bagr můžete dát 30 tis. jako my, ale taky 60, jako náš soused a dalších 70 tis. za odvoz hlíny. Můžete tam mít hlínu (jako my), nebo skálu (jako my od cca 3 metrů hloubky). Stejně tak můžete platit beton betonárce, nebo ukrajincema nechat namíchat na místě. Můžete dát 5 cm polystyren nebo 10, jednu hydroizolaci, nebo dvě jako my, nebo budete mít tolik radonu jako moje kamarádka, že ho budete muset i odvětrávat šachtou. Záleží taky na konkrétní dispozici částečného podsklepení. My jsme to zvolili dost nešťastně, protože kolem sklepa máme vlastně tři nepodsklepené části domu (dobře je to vidět zde), takže vyrovnat základy pak bylo dost náročné. Dneska bysme asi podsklepili celou přízemní obytnou část (bez garáže).